Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Umění být šťastní I.
Cesta za štěstím
Anotace
Program primární prevence zaměřený na podporu duševního zdraví, sebereflexe a pozitivního vnímání sebe i okolí. Žáci si prostřednictvím výtvarných, hudebních a pohybových aktivit uvědomí, co jim přináší radost, jak lze prožívat přítomný okamžik a jak si uvědomovat drobné radosti všedního dne. Program vede žáky k rozvoji emoční inteligence, zdravé komunikace, schopnosti vnímat a vyjadřovat své emoce, stejně jako ke vzájemnému respektu a toleranci.
Klíčové cíle
Afektivní cíle – žáci se učí rozpoznat, co je činí šťastnými, vděčnosti a prožívání přítomného okamžiku
Kognitivní cíle – žáci se učí kreativitu a sebevyjádření pomocí hudby, výtvarného umění, pohybu a slov
Psychosociální cíle – žáci se učí rozvíjet pozitivní vztah k sobě samým i ke světu kolem
Klíčové kompetence
Kompetence komunikativní – žáci se naučí vyjadřovat a projevovat své pocity, naslouchat jiným a vhodně a s respektem reagovat, učí se sdílení zážitků
Kompetence sociální a personální – žáci se naučí pracovat ve skupině, respektovat rozdílnost ostatních a rozvíjet empatii
Kompetence k řešení problémů – žáci se naučí přemýšlet o svých pocitech, vyjadřovat se o nich, cítit a hledat cesty k vlastnímu pocitu pohody a štěstí
Kompetence občanské – žáci se učí toleranci a projevovat úctu ostatním
Kompetence pracovní – žáci se učí dodržovat pravidla pracovních činností při využívání pomůcek /např. hudební nástroje, barvy a palety atd./
Klíčové výstupy
1. ročník
Žáci se naučí orientovat v základních typech emocí, umějí je pojmenovat, dokáží vyjádřit své pocity jiným způsobem než slovy – tanec, výtvarné dílo, hudba apod. Umějí spolupracovat ve skupině, zapojit se do tvořivých aktivit, realizovat se v činnostech, kde se cítí dobře. Dokáží sdílet své pocity s vrstevníky.
2. ročník
Žáci se naučí uvědomovat si, že pod slovem štěstí může každý vidět něco jiného a jinak ho prožívat. Dokáží pojmenovat aktivity a chvíle, které je činí šťastnými. Respektují odlišnosti a učí se nehodnotit pocity radosti a štěstí jiných.
3. ročník
Žáci se naučí spolupráci na společných dílech s respektem k názorům a podnětům spolužáků. Přijímat jejich návrhy bez hněvu a negativních komentářů. Naučí se vyjadřovat své pocity radosti a štěstí i jinými výrazovými prostředky jako je hudba, výtvarné dílo, slovo nebo pohyb.
4. ročník
Žáci se naučí chápat souvislost mezi vnitřním prožíváním (svými pocity) a vnějším chováním. Uvědomují si význam pozitivních vztahů pro štěstí a duševní pohodu. Rozvíjejí schopnost vyjadřovat vlastní názor a zároveň respektovat názory druhých.
5. ročník
Žáci se naučí aktivně diskutovat na téma „štěstí“ a osvojí si dovednosti, jak si ho udržovat. Chápou, že každý může prožívat štěstí odlišně a mít jinou škálu hodnot. Rozvíjejí sebereflexi a dokážou popsat, co jim pomáhá zvládat obtížné emoce, i techniky, které podporují pozitivní pocity.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.

Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč