Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Výchovně-vzdělávací program
Tak „TO“ nechceš
Není to OK
Vzdělávací úroveň:
8. třída
9. třída
Anotace
Koedukovaný preventivní program se zaměřuje na osvětu žáků v období zahajování pohlavního života a jejich ochranu v kontextu sexualizovaného násilí. Cílem je vést dospívající k tomu, aby dokázali rozpoznat nevhodné chování, znaky nátlaku či násilí a uvědomili si jejich důsledky. Žáci se učí, jak rizikovým situacím předcházet, jak se chránit v případě jejich vzniku a kde hledat pomoc. Program zároveň podporuje rozvoj sebevědomí, úcty k sobě samým i respektu k druhým.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci se naučí rozpoznávat znaky sexuálního obtěžování, rozeznávat jeho formy a vědí, kde v případě potřeby hledat pomoc
Afektivní cíle – žáci se učí chránit nejen své tělo, ale také své emoce
Psychosociální cíle – žáci se učí respektu k sobě i k ostatním, rozpoznávat patologické chování
Klíčové kompetence
Kompetence k řešení problémů – žáci se učí řešit nepříjemné situace, učí se kritickému myšlení
Kompetence komunikativní – žáci se učí otevřeně komunikovat o důležitých intimních tématech (nevhodných či nepříjemných dotecích, omezujících situacích), dokáží popsat své emoce a trénují dovednost říct NE
Kompetence k učení – žáci se učí právní aspekty sexuálního zneužívání, získávají informace a dovednosti, jak se v takových situacích chovat, kde hledat pomoc
Klíčové výstupy
8. ročník
Žáci se naučí základní pojmy související se sexuální zralostí a uvědomí si rizika předčasného zahájení sexuálního života. Osvojí si způsoby, jak reagovat na tlak vrstevníků, šikanu, obtěžování či nevhodnou komunikaci v online prostředí. Zjistí, co se z právního hlediska považuje za sexuální obtěžování, a díky přehlednému rozdělení identifikátorů dokáží rozpoznat nevhodné chování v této oblasti. Program je zároveň vybaví základními dovednostmi pro prevenci rizikového chování v dané oblasti.
9. ročník
Žáci si osvojí pravidla vhodného chování při sexuálním rozhodování a učí se je reflektovat v praxi. Uvědomí si, že v období navazování partnerských vztahů je důležité mít zdravé sebevědomí, vážit si vlastního těla a znát i možné – zejména negativní – důsledky svého jednání. Seznámí se s riziky nechtěného těhotenství a možnostmi ochrany, s důvody, proč se vyhnout předčasnému pohlavnímu styku, s rozdílným prožíváním intimity z pohledu genderu i se základními příznaky sexuálního zneužívání.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.
Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč
Vyberte variantu a přidejte ji do své objednávky:
Další programy pro