Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Výchovně-vzdělávací program
Pohled do zrcadla aneb jak se vidím JÁ
That´s me
Vzdělávací úroveň:
I. ročník
II. ročník
Anotace
Výchovně-vzdělávací program se zaměřuje na poruchy příjmu potravy (PPP) – nejčastější psychické onemocnění dospívajících s vážnými somatickými následky. Faktory přispívající k jejich rozvoji většinou nepůsobí izolovaně a jsou typické právě pro období dospívání. Nejčastěji se projevují u dívek a žen, které nespokojenost se sebou a svým tělem řeší držením drastických diet ve snaze dosáhnout ideálu štíhlosti. Studenti se interaktivní formou učí rozpoznávat rizikové situace, reflektovat vlastní postoje a předcházet rozvoji těchto onemocnění. Program posiluje sebevědomí, zdravé stravovací návyky, pitný režim i pohybovou aktivitu a zároveň vede studenty k tomu, aby dokázali vnímat a snižovat negativní vliv reklamy a médií.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – studenti umí vyjmenovat základní PPP, vysvětlit nejčastější příčiny, důsledky a možnosti léčby
Afektivní cíle – studenti umí pracovat se sebereflexí a uvědomují si hodnotu svého zdraví
Psychosociální cíle – studenti rozvíjí odolnost vůči mediálnímu tlaku a ovlivňování prostřednictvím reklam
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – studenti umí propojovat informace a porovnávat fakta
Kompetence k řešení problémů – studenti umí analyzovat poznatky a navrhnout řešení
Kompetence komunikativní – studenti umí vyjadřovat své názory a klást otázky
Kompetence sociální a personální – studenti umí naslouchat a přijímat zpětnou vazbu
Kompetence občanská – studenti si uvědomují hodnotu zdraví jednotlivce i celé populace v širším společenském kontextu
Klíčové výstupy
1. ročník SŠ
Studenti jsou schopni vyjmenovat a charakterizovat nejčastější spouštěče poruch příjmu potravy a uvědomují si rizika mediálních tlaků, nerealistických ideálů krásy i bodyshamingu. Učí se reflektovat faktory podporující zdraví a psychickou pohodu a porovnávat je se svými vlastními stravovacími a pohybovými návyky.
2. ročník SŠ
Studenti dokáží formulovat a nastavit konkrétní strategie zdravé životosprávy, aktivního i pasivního odpočinku, regenerace a psychohygieny. Umí hlouběji analyzovat projevy rizikového chování, včetně závislostí, které často doprovázejí duševní onemocnění. Orientují se v nabídce odborné pomoci a služeb zdravotnických zařízení. Zároveň dokáží pracovat s nejnovějšími poznatky o genetických základech nemocí a sociokulturních faktorech, které jejich rozvoj ovlivňují.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.
Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč
Vyberte variantu a přidejte ji do své objednávky:
Další programy pro