Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Výchovně-vzdělávací program
Pohled do zrcadla aneb jak se vidím JÁ
To jsem JÁ
Vzdělávací úroveň:
7. třída
8. třída
9. třída
Anotace
Edukační program klade důraz na rozvoj sebevědomí a kritického myšlení ve vztahu k mediálním vzorům, na budování základů zdravého životního stylu a na odolnost vůči rizikům v období dospívání. Probíhá převážně formou diskuse s využitím pozitivních podpůrných videí, která posilují zdravý pohled na sebe, vlastní hodnoty a jedinečnost každého jedince. Program objasňuje žákům rizika spojená s ideálem krásy a porovnáváním se s lidmi na sociálních sítích a vede je k tomu, aby uměli odlišovat reálný život od virtuálního. Učí je začlenit do denního režimu správné stravovací návyky s ohledem na věk, běžné aktivity a genetické dispozice. Zároveň upozorňuje na zdravotní problémy, riziko oslabené imunity či podvýživy v důsledku nevhodného nebo nedostatečného stravování.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci se seznámí s pojmem poruchy příjmu potravy (PPP), naučí se rozpoznat jejich nejčastější příčiny, důsledky a možnosti léčby
Afektivní cíle – žáci se učí zdravému sebepojetí a podpoře pozitivního vztahu k vlastnímu tělu
Psychosociální cíle – žáci se učí pozitivnímu myšlení směrem k sobě i ostatním
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – žáci se učí pracovat s pojmy jako je ideál nebo dieta
Kompetence k řešení problémů – žáci se učí formulovat otázky, zapojit se do diskuze, prezentovat vlastní názor
Kompetence komunikativní – žáci se učí vhodné komunikaci a sdílení svých hodnot a postojů
Kompetence sociální a personální – žáci se učí schopnostem spolupracovat a respektovat názory v kolektivu
Kompetence občanská – žáci se učí rozpoznávat rizikové chování v oblasti výživy a nést odpovědnost za své zdraví
Klíčové výstupy
7. ročník
Žáci získávají dovednosti a budují hodnoty v duchu „body positive“. Učí se diskutovat o zobrazování krásy na sociálních sítích a vlivu filtrů, které mohou vést k nespokojenosti s vlastním tělem. Seznámí se se zásadami přiměřeného příjmu potravy i pohybových aktivit, osvojí si základy zdravé životosprávy a pojmenují hlavní stavební látky důležité pro zdravý růst a vývoj. Interaktivní formou pracují s principem „zdravého talíře“ a učí se do svého života zařazovat zásady vyváženého stravování: pestrost živin, pravidelné a plánované jídlo, omezení průmyslově zpracovaných potravin a dostatek tekutin.
8. ročník
Žáci se naučí rozpoznávat základní fyzické a psychické projevy poruch příjmu potravy. Rozšíří si znalosti o různých typech tohoto onemocnění vyplývajících z extrémních stravovacích návyků nebo nadměrných aktivit, včetně těch méně známých či specifických pro muže a ženy. Budou schopni vyjádřit svůj názor na používání doplňků stravy, proteinových přípravků či steroidů a pochopí rizika spojená s neověřenými dietami a trendy. Program zdůrazňuje význam vyváženého stravování a vysvětluje důsledky nevhodných návyků na fyzický růst, reprodukci i duševní zdraví.
9. ročník
Žáci se učí uplatňovat vhodné způsoby podpory svého zdraví a rozvíjejí dovednost asertivně reagovat v kritických situacích. Ohleduplným chováním umějí podat pomocnou ruku druhým a rozlišovat mezi tím, co je ještě normou, a tím, co už může být projevem patologie. Orientují se v metodách, jimiž lidé často kamuflují nemoc nebo popírají problém, a učí se, jak je vhodně nasměrovat k odborné pomoci. Program tak posiluje jejich schopnost zodpovědného a citlivého přístupu k sobě i svému okolí.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.
Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč
Vyberte variantu a přidejte ji do své objednávky:
Další programy pro