Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Výchovně-vzdělávací program
Nestresuj se stresem
Stres OFF
Vzdělávací úroveň:
I. ročník
II. ročník
III. ročník
IV. ročník
Anotace
Interaktivní program podporující otevřenou komunikaci a sebereflexi. Studenti se seznámí s reakcí „fight or flight”, naučí se rozpoznat fyziologické projevy stresu, zodpovědně je zvládat a orientovat se v tom, kde hledat odbornou pomoc.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – studenti se naučí poznat rozdíl mezi fyziologií a patologií stresových procesů
Sociální cíle – studenti rozvíjejí efektivní komunikaci s ohledem na odlišnosti chování a reakcí
Afektivní cíle – studenti se naučí definovat vlastní prožívání a rozvíjet techniky zvládání stresu
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – studenti se naučí, jak stres ovlivňuje jejich studijní výsledky i zdravý způsob života a jak získané vědomosti využívat pro osobní rozvoj a zdravou seberealizaci
Kompetence k řešení problémů – studenti se naučí chápat podstatu stresu, osvojí si nejúčinnější způsoby zvládání zátěžových situací, rozvíjejí kritické myšlení, aby dokázali zvažovat klady a zápory svého jednání
Kompetence sociální a personální – studenti se naučí chápat význam péče o vztahy a své duševní zdraví, odhadnout důsledky svého chování v krizových situacích a přispívat k vytváření zdravých vztahů
Kompetence občanské – studenti se učí vnímat duševní zdraví jako důležité společenské téma, respektovat odlišnosti a zodpovědně přistupovat k rizikovým situacím – dokážou přitom posoudit přínosy jak pro sebe, tak pro své okolí
Kompetence komunikativní – studenti se naučí vhodně komunikovat v rizikových situacích, snižovat působení stresorů a rozvíjet porozumění, umění sdělovat své pocity i citlivost k emocím druhých
Kompetence k podnikavosti – studenti dokážou průběžně revidovat svá rozhodnutí v různých životních situacích, motivovat se k zdravému chování podporujícímu psychickou i fyzickou kondici a uvědomovat si možná rizika
Klíčové výstupy
1. ročník
Studenti umí vysvětlit biopsychologické dopady stresu na člověka, analyzovat vlastní způsoby zvládání zátěžových situací a sestavit si osobní plán prevence vyhoření a duševní hygieny. Dokážou vyhledávat relevantní zdroje o fyziologických projevech stresu a rozlišovat je od projevů psychického onemocnění. Uvědomují si svou odpovědnost a aktivně podporují zdravý životní styl i duševní pohodu.
2. ročník
Studenti jsou schopni propojovat souvislosti mezi stresovými situacemi a zdravým životním stylem. Uvědomují si vliv cirkadiálního rytmu na zdraví a význam prevence v oblasti psychického zdraví. Dokáží zhodnotit účinnost aktivních i pasivních způsobů chování při zvládání stresu a rozvíjejí sociální dovednosti potřebné k řešení krizových situací. Učí se naplňovat své základní životní potřeby v souladu se zdravím.
3. ročník
Studenti dokáží formulovat rozdíly mezi stresem, úzkostí a depresí a lépe se orientují ve svých emocích. Uvědomují si negativní dopady nevhodných strategií chování na zdraví, výkon, vztahy i motivaci a chápou význam prevence stresu v mezilidských vztazích. Osvojené vědomosti, dovednosti a hodnoty dokáží pozitivně využívat ve svém osobním i společenském životě.
4. ročník
Studenti si umí vytvářet strategie proti dlouhodobému přetížení, ovládat techniky sebeřízení a rozpoznat potřebu včasné intervence odborné pomoci. Dokáží vyhodnocovat vliv stresových situací na studijní výkon či závěrečnou zkoušku a hledat vhodné způsoby a techniky zvládání zátěže. Vnímají psychické zdraví jako důležité společenské téma, usilují o kroky směřující k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních a dokáží projevovat své etické a morální postoje.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.
2 800 Kč
Vyberte variantu a přidejte ji do své objednávky:
Další programy pro