Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Výchovně-vzdělávací program
Nestresuj se stresem
Stres OFF
Vzdělávací úroveň:
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Anotace
Interaktivní program podporující otevřenou komunikaci a sebepoznání. Žáci se během něj prožitkovou formou dozví, co je stres a jak vzniká. Učí se rozpoznávat jeho signály, zvládat napětí pomocí jednoduchých technik a poznat, kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci porozumí tomu, co je stres, jaké jsou jeho příčiny a proč je důležitá prevence stresu a psychohygiena
Psychosociální cíle – žáci se naučí otevřeně komunikovat o svých emocích, rozvíjejí empatii a sebereflexi a seznamují se s možnostmi relaxačních technik
Afektivní cíle – žáci rozvíjí emoční gramotnost a uvědomují si význam hesla „zdravá mysl = zdravé tělo“
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – žáci se naučí, jak je pro jejich zdraví důležitý relax a odpočinek, jak stres ovlivňuje výkonnost a duševní pohodu
Kompetence k řešení problémů – žáci se naučí hledat vhodné způsoby zvládání stresových situací
Kompetence sociální a personální – žáci se učí chápat význam prevence psychických onemocnění a rozumět odlišným reakcím druhých
Kompetence komunikativní – žáci se naučí komunikovat o svých pocitech, o stresových situacích, a kde hledat pomoc
Kompetence občanské – žáci se naučí respektovat chování jiných lidí a schopnosti vcítit se do odlišností
Klíčové výstupy
6. ročník
Žáci umí rozpoznat běžné stresory, popsat psychosomatické projevy a uvědomovat si své reakce na stres. Dokáží vyhodnotit nejefektivnější strategie zvládání stresu a nebojí se říci si o pomoc. V období bouřlivých fyzických a psychických změn identifikují vliv stresu na vztahy a hledají vhodná řešení. Posilují sebevědomí a prostřednictvím vhodné komunikace s okolím se učí stresorům předcházet.
7. ročník
Žáci vnímají stres jako přirozenou reakci na pozitivní i negativní faktory a chápou dopady dlouhodobého stresu na zdraví a imunitu. Osvojují si zdravé způsoby zvládání stresu a učí se vyhýbat nezdravým projevům chování při zátěži. Dokáží vyjádřit vlastní názor na své chování v oblasti zdraví, znají psychosociální rizika související s duševním zdravím a vědí, kde hledat pomoc, a nebojí se ji využít.
8. ročník
Žáci jsou schopni definovat stres jako přirozenou chemickou reakci organismu spojenou s působením hormonů. Uvědomují si vliv dlouhodobého stresu na zdraví, výkonnost, vztahy i školní prospěch. Dokáží vyhodnotit nejvhodnější strategie vlastního chování ve stresových situacích a využívat dovednosti podporující regeneraci organismu. Zároveň se učí projevovat odpovědné chování v oblasti prevence zátěžových situací a společenských interakcí.
9. ročník
Žáci dokážou analyzovat své emoce v zátěžových situacích a v širším společenském kontextu chápou příčiny stresu. Vhodným chováním přispívají k eliminaci dlouhodobého stresu a uvědomují si důležitost psychohygieny. Odbornou pomoc nevnímají jako selhání, ale jako projev odvahy řešit včas dopady stresu na celkové zdraví. Usilují o osobní zodpovědnost ve prospěch svého vlastního zdraví i zdraví svého okolí.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.
2 800 Kč
Vyberte variantu a přidejte ji do své objednávky:
Další programy pro