Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Jsi online II.
KLIK s rozvahou
Anotace
Preventivní program rozšiřuje základní znalosti žáků o digitálních technologiích. Je zaměřen na bezpečné a zodpovědné chování v online prostředí. Žáci se dozví, co je digitální stopa a jak ji ovlivňuje jejich vlastní sebeprezentace. Seznámí se s riziky sdílení citlivého obsahu a nebezpečím jevů, jako jsou sexting, kyberstalking, kybergrooming nebo happyslapping. Program upozorňuje i na problematiku závislosti na digitálních technologiích a vysvětluje fungování dopaminového systému v souvislosti s online chováním. Součástí programu jsou modelové situace a diskuse, při kterých žáci sdílejí vlastní zkušenosti, učí se kriticky hodnotit informace a hledat způsoby, jak chránit sebe i své okolí v digitálním světě.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci se naučí pravidla digitální etiky, osvojí si nové poznatky o dvoufázovém zabezpečení účtů
Afektivní cíle – žáci trénují kritické myšlení a sebereflexi
Psychosociální cíle – žáci se naučí respektovat pravidla autorských práv a duševního vlastnictví
Klíčové kompetence
Kompetence k řešení problémů – žáci vnímají rizika nevhodného sdílení informací a hledají vhodné cesty řešení
Kompetence k učení – žáci získají důležité informace k bezpečnému hraní online her a k mechanismům fungování sociálních sítí
Kompetence komunikativní – žáci procvičí zásady slušného chování v online světě
Kompetence sociální – žáci si uvědomují, co svět na internetu znamená globálně včetně respektování osobního bezpečí a bezpečí jiných
Klíčové výstupy
6. ročník
Žáci chápou, co znamená digitální stopa, a umí popsat, jak jejich chování na internetu ovlivňuje jejich online reputaci. Učí se rozeznávat bezpečné a rizikové situace na sociálních sítích a vědí, proč je důležité chránit své osobní údaje. Dokáží vysvětlit, proč je nevhodné sdílet citlivý obsah, a znají základní zásady bezpečné komunikace online.
7. ročník
Žáci dokáží rozlišit mezi vhodným a nevhodným chováním v online prostředí a znají rizika spojená s kyberšikanou, sextingem nebo kybergroomingem. Učí se posuzovat důvěryhodnost informací a začínají chápat, co je manipulace či dezinformace. Dokáží vysvětlit, jak funguje mechanismus „digitálních odměn“ (dopamin) a proč mohou technologie vyvolávat závislost.
8. ročník
Žáci kriticky hodnotí obsah na internetu a dovedou vyhledávat a ověřovat informace z více zdrojů. Umí popsat a analyzovat rizika digitálních závislostí (např. hry, sociální sítě) a znají způsoby, jak jim předcházet. Uvědomují si právní i etické dopady svého chování v online světě a dovedou vysvětlit, kam se obrátit o pomoc při kyberšikaně nebo jiné formě online ohrožení.
9. ročník
Žáci chápou širší souvislosti online komunikace – dokáží analyzovat rizika spojená s manipulací, propagandou či fake news. Umí diskutovat o principech digitální etiky a odpovědnosti za vlastní chování v kyberprostoru. Dokáží formulovat konkrétní strategie, jak chránit sebe i své okolí, a reflektují dopad digitálních technologií na psychiku, zdraví i mezilidské vztahy.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.

Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč