Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Jsi online I.
Mysli než klikneš
Anotace
Aktivní program primární prevence zaměřený na digitální gramotnost formou skupinových aktivit, který učí žáky odpovědnému chování v online prostředí. Rozvíjí jejich schopnosti ve světě digitálních médií. Klade důraz na kritické myšlení a ochranu osobních údajů a prevenci rizikového chování – manipulace, kyberšikany apod.
Klíčové cíle
1. období – 1. až 3. ročník
Afektivní cíle – žáci se naučí rozlišovat mezi pravdou a „fejkem“ na internetu, vnímat své emoce ovlivněné tlakem z online prostředí, vnímat vliv informací získaných z internetu
Kognitivní cíle – žáci se naučí pravidla používání internetu a mobilních zařízení, ujasní si, co jsou osobní údaje a proč je důležité je chránit
2. období – 4. a 5. ročník
Kognitivní cíle – žáci se naučí etická pravidla online komunikace, rozpoznají rizika veřejných WIFI
Afektivní cíle – žáci se učí ovládat své emoce v digitálním prostoru
Psychosociální cíle – žáci se naučí identifikovat podezřelé situace nebo osoby v online prostoru
Klíčové kompetence
Kompetence k řešení problémů – žáci se naučí řešit klíčové problémy online prostředí
Kompetence komunikativní – žáci se naučí definovat své emoce při sledování sociálních sítí a negativních komentářů, čelit vlivu youtuberů, rozpoznávat tzv. „challenge“ apod.
Kompetence k učení – žáci se naučí vyhledávat informace a orientovat se v online prostředí
Klíčové výstupy
1. ročník
Žáci si hravou formou osvojí zásady bezpečné komunikace – například nesdělovat osobní a důvěrné informace o sobě neznámým lidem. Pomocí ukázek rozdílů mezi minulostí a současností v oblasti vývoje technologií lépe porozumí jejich fungování i tomu, jaká zdravotní rizika může přinášet nadměrné používání mobilů. Přiměřeně svému věku se také naučí základním dovednostem mediální komunikace.
2. ročník
Žáci se seznámí se základními pravidly hraní online her – dozvědí se, proč je dobré respektovat věkové doporučení (PEGI) a proč sledovat délku hrací doby. Naučí se vnímat pozitivní i negativní vlivy online her. Uvědomují si, jak se bezpečně chovat v digitálním prostředí, a reflektují emoce, které online svět vyvolává. Učí se říkat „NE“ a rozpoznat manipulativní jednání.
3. ročník
Žáci se naučí rozlišovat, co jsou veřejné a co soukromé údaje/informace. Získají dovednosti, jak si v nastavení sociálních sítí upravit příjem a blokování obsahu od cizích kontaktů či ověřovat volně dostupné informace. Osvojí si pravidla sledování platforem YouTube, světa influencerů, a také si ukotví realistický pohled na svět v online prostoru.
4. ročník
Žáci se naučí používat digitální technologie s rozmyslem – umí vyhledávat informace podle spolehlivosti, sdílet je a hodnotit jejich obsah. Seznámí se se základy antivirové ochrany. Prožitkovou formou si vyzkouší, jak reagovat na situace, kdy jsou mobilní zařízení zneužívána k šíření agresivního chování v online prostoru. V rámci prevence si uvědomí, jak negativně mohou působit jevy jako outing či happy slapping na osobní svobodu, naučí se způsoby ochrany a také proč je důležité podobné případy hlásit Policii ČR.
5. ročník
Žáci se naučí základní pojmy, jako je digitální stopa, a seznámí se s různými formami nebezpečí na internetu. Dozvědí se, co je sexting, kybergrooming, kyberstalking, a jaké podoby může mít kyberšikana. Naučí se, jak se mohou chránit a kde hledat pomoc. Získají také přehled o vlivu médií na společnost – jak ovlivňují každodenní život lidí, politickou scénu, módní trendy i chování veřejnosti.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.

Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč