Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Já a moje JÁ I.
Teen Mind
Anotace
Program reaguje na specifické potřeby a vývojové fáze teenagerů. Prostřednictvím konceptu sociálně-emočního vzdělávání (SEL) učí žáky porozumět vlastním emocím, jako jsou strach, radost, smutek či hněv, a využít tyto znalosti k budování sebevědomí, empatie a pozitivních vztahů. Věnuje se důležitým tématům, jako jsou vztahy s přáteli, rodiči a učiteli, vliv experimentování a riskování na sociální vazby, a také kritickému myšlení. Program preventivně upozorňuje na aktuální projevy politického extremismu, předsudečné nenávisti (rasismu, xenofobii, antisemitismu) a sektářství. Podporuje toleranci, morální hodnoty a spolupráci, čímž přispívá k eliminaci šikany a psychopatologických jevů.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci získají informace o současných společenských problémech, jako je politický extremismus, předsudečná nenávist či vliv sekt
Afektivní cíle – žáci se učí posilovat sebevědomí a schopnost sebeuvědomění v období dospívání
Psychosociální cíle – žáci se naučí podpořit sociálně-emoční rozvoj prostřednictvím konceptu SEL, který zahrnuje porozumění emocím, empatii a budování pozitivních vztahů
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – žáci se naučí reflektovat své emoce a využívat jejich pochopení k dosažení svých cílů
Kompetence k řešení problémů – žáci se učí rozpoznávat rizikové situace (experimenty, sekty, předsudečná nenávist) a hledat vhodné způsoby jejich zvládání
Kompetence komunikativní – žáci posilují schopnosti vyjadřovat své myšlenky a pocity, empaticky naslouchat druhým a budovat pozitivní vztahy
Kompetence sociální a personální – žáci jsou vedeni k odpovědnému jednání ve vztahu k sobě i druhým, včetně podpory spolupráce a tolerance
Kompetence občanské – žáci rozvíjejí schopnost kriticky uvažovat o projevech extremismu, předsudečné nenávisti či manipulace a budou schopni se proti těmto jevům aktivně vymezit
Klíčové výstupy
6. ročník
Žáci se naučí vhodně vyjadřovat emoce a rozpoznávat jejich projevy u druhých. Uvědomovat si rozdíl mezi okamžitou reakcí a promyšleným jednáním. Získávají nové dovednosti, jak reagovat na nevhodné chování (asertivita), a ví, kde hledat pomoc. Rozlišují zdravé a nezdravé vztahy (např. kamarádství, šikana, tlak skupiny) a hledají cesty vhodných reakcí v interakci na ně. Umějí vysvětlit význam duševní pohody a duševního zdraví pro osobní rozvoj.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.

Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč