Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Dospívám aneb život plný změn
Proměna dívky v ženu
Anotace
Výchovně–vzdělávací program pro dívky přibližuje přirozený vývoj v období puberty, kdy nastává přerod dívky v ženu. V bezpečném prostředí a citlivou formou seznámí s fyzickými a emočními změnami v tomto období, kdy dochází k zahájení reprodukčního cyklu. Seznámí s novými, hlavně hygienickými, návyky, které jsou s nástupem menarché spojeny a přináší pro dívky ne vždy komfortní zážitky. Na jedné straně jde o krok kupředu v rámci fyzického vývoje a na straně druhé o počátek hledání vlastní identity, sebepojetí. Program rovněž osvětluje provázanost dospívání se sociálními konflikty – vymezováním se vůči autoritám a posilováním vlastního sebevědomí.
Ukázka z brožury pro dívky:
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – dívky se naučí základní pojmy související se stavbou a funkcí ženského těla a fyziologickými změnami spojenými s dospíváním
Afektivní cíle – dívky pochopí vliv hormonů na náhlé změny nálad a emocí v období reprodukčního života, budují vztah ke svému tělu a uvědomují si význam podpory sebevědomí
Psychosociální cíle – dívky porozumí vztahovým změnám nejen k jinému pohlaví, ale také k autoritám
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – dívky získávají informace o ženském těle a propojují je se svými zkušenostmi
Kompetence personální a sociální – dívky konfrontují mýty s nově získanými zkušenostmi a poznatky, které sdílejí se svým okolím
Kompetence komunikativní – dívky se učí v bezpečném prostředí klást otázky v citlivých oblastech
Klíčové výstupy
6. ročník
Dívky umějí popsat zevní a vnitřní pohlavní orgány, základní fáze menstruačního cyklu a na základě získaných informací rozpoznat příznaky možných onemocnění (např. zánětů) či poruch menstruačního cyklu. Osvojí si manipulaci s potřebami používanými pro dámskou intimní hygienu v období menstruace a pochopí důležitost správných hygienických návyků jako prevenci onemocnění reprodukčních orgánů či STŠ. Získají přiměřené informace o gynekologickém vyšetření, důležitosti vedení menstruačního kalendáře a komunikace s odborníkem. Součástí výstupu je připomenutí významu zdravé výživy a pohybu v období dospívání. Z psychologického hlediska se dívky učí chápat souvislosti mezi nízkým sebevědomím a rizikem poruch příjmu potravy. Důraz je kladen také na podporu zdravého sebepojetí a respektu k druhým.
7. ročník
Dívky si prohloubí znalosti získané již na základě vlastních zkušeností v oblasti menstruačního cyklu. Chápou význam pravidelnosti menstruace a rozumí tomu, že mírné odchylky mohou souviset s fyzickou zátěží nebo stresem v jejich životě. Ověřují si správnost získaných hygienických návyků spojených s menstruací a nově přidávají informace související s možností úpravy ochlupení a používání vhodného oblečení. Dozvídají se základní informace k preventivnímu gynekologickému vyšetření a případnému léčení patologických výtoků. Rozvíjejí své znalosti o rozdílech ve vyspělosti a reprodukční zralosti mezi dívkami a chlapci. Umějí diskutovat na téma genderových rozdílů a fyzických odlišností. Uvědomují si význam reprodukce a plánování své budoucnosti.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.

Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč