Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Cesta k respektu
Mosty souznění
Anotace
Program je zaměřen na podporu zdravých mezilidských vztahů a rozvoj sociálních a etických dovedností. Interaktivní formou se věnuje základním hodnotám, jako jsou respekt, laskavost, empatie, tolerance a solidarita. Žáci jsou vedeni k porozumění významu přátelství, důvěry, vzájemné úcty a odpovědného chování v každodenních situacích ve škole i mimo ni. Program napomáhá prevenci negativních jevů v kolektivu (např. šikany, sociálního vyloučení) a posiluje pozitivní klima ve třídě.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci si osvojí význam klíčových hodnot, jako jsou úcta, tolerance a respekt – nejen vůči druhým, ale i vůči sobě samým. Rozumí jejich roli ve vztazích a společném fungování ve třídním kolektivu.
Afektivní cíle – prostřednictvím interaktivních aktivit žáci trénují empatii, rozvíjejí schopnost vcítit se do druhých a učí se chápat význam solidarity jako přirozené součásti mezilidských vztahů.
Psychosociální cíle – žáci si uvědomují osobní odpovědnost za bezpečné a podpůrné prostředí ve třídě. Učí se, že každý člen kolektivu má vliv na jeho atmosféru, vztahy a vzájemný respekt.
Klíčové kompetence
Kompetence k řešení problémů – žáci procvičují způsoby řešení konfliktu, učí se, co je respekt
Kompetence občanské – žáci se učí efektivní obraně proti šikaně, vyjadřovat své pocity
Kompetence komunikativní – žáci procvičují kultivované vyjadřování a chování, empatii
Kompetence personální a sociální – žáci si uvědomují, co buduje dobré a zdravé vztahy, učí se spolupráci a dodržování pravidel
Kompetence k učení a pracovní činnosti – žáci reflektují vlastní prožívání a chování a uvědomují si jejich dopad na spolužáky a atmosféru ve skupině
Klíčové výstupy
6.ročník
Žáci aktivně spolupracují při hodnocení vztahů v kolektivu a zamýšlejí se nad svou rolí ve skupině. Dokážou pojmenovat projevy oblíbenosti a neoblíbenosti, identifikují přátelské vazby a chápou jejich proměnlivost v čase. Rozlišují, co je a co není šikana, a dokážou ji rozpoznat v různých podobách (fyzická, psychická, sociální, kyberšikana). Umí určit roli oběti, agresora i přihlížejících, včetně typických postojů a reakcí ostatních členů kolektivu.
7.ročník
Žáci hlouběji reflektují vztahy ve třídě a uvědomují si svůj vliv na jejich kvalitu. Rozlišují mezi konfliktem a šikanou, znají možné způsoby řešení a vědí, kdy a kde hledat pomoc. Umí pojmenovat různé role v kolektivu (vůdce, outsider, podporovatel, pozorovatel) a uvažují o jejich dynamice. Zkoumají vlastní postoje a předsudky, rozvíjejí schopnost vžít se do pohledu druhého. Trénují asertivní chování a základy bezpečné komunikace.
8.ročník
Žáci charakterizují pojmy kyberšikana a šikana obecně. Učí se rozpoznávat manipulativní chování v osobním kontaktu i na internetu. Definují dopady agresivního chování na mezilidské vztahy a dopady na fyzické i psychické zdraví. Žáci umí kriticky hodnotit komunikaci v kolektivu a nastavit pravidla mezi spolužáky. Uvědomují si vlastní odpovědnost za bezpečnou atmosféru ve třídě i online.
9.ročník
Žáci prokazují schopnost zralé komunikace, otevřeného vyjádření vlastního názoru a respektování odlišných postojů. Uvědomují si význam důvěry, zodpovědnosti a integrity ve vztazích. Aktivně hledají konstruktivní způsoby řešení konfliktů a chápou důsledky pasivity nebo podpory negativních jevů. Umí rozpoznat a pojmenovat sociálně patologické jevy (šikana, kyberšikana, sociální vyloučení, manipulace). Dokážou přemýšlet o hodnotách, které chtějí do svých vztahů přinášet, a propojují je se svým jednáním.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.

Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč