Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Výchovně-vzdělávací program
Bát se, či nebát se…?
Tvoje cesta
Vzdělávací úroveň:
prima
sekunda
tercie
kvarta
kvinta
sexta
Anotace
Vzdělávací program je zaměřen na problematiku užívání návykových látek, popis, jak ovlivňují mozek člověka, jeho chování. Vysvětluje účinky různých látek, jejich dělení do skupin a rizika spojená s užíváním. Snaží se předložit všechny zásadní informace o dostupnosti nelegálních, ale také legálních látek a sociálních dopadech na okolí. Upozorňuje na společenský problém zvýšené konzumace návykových látek u dospívajících, vliv genetiky i výchovy. Pomáhá podpořit preventivní aktivity ve školním prostředí a zacílit pozornost dospívajících směrem ke zdravému životního stylu a pozitivnímu rozhodování.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – studenti chápou dopady manipulativního vlivu médii v oblasti návykových látek
Afektivní cíle – studenti posilují empatii a chápou dopad návykových látek na psychiku, uvědomují si hodnotu zdraví
Psychosociální cíle – studenti reflektují manipulativní techniky médií na užívání návykových látek a posilují odolnost vůči tomuto tlaku
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – studenti se naučí vyhodnocovat informace z oblasti zdravého životního stylu a porovnávat je s riziky spojenými se závislostmi
Kompetence k řešení problémů – studenti se umí kriticky vyjadřovat ke společenským problémům spojeným s užíváním návykových látek
Kompetence komunikativní – studenti umí vyjadřovat vlastní postoje k závislostem
Kompetence sociální a personální – studenti umí naslouchat a přijímat zpětnou vazbu
Kompetence občanská – studenti si uvědomují hodnoty ve společenském kontextu
Klíčové výstupy
Prima
Žáci umějí vysvětlit, co je závislost, odkud pramení touha „něco“ vyzkoušet a jaký vliv mají současné vzory. Dokáží charakterizovat nelátkové závislosti, definovat je, diskutovat o nich, hledat řešení i formulovat argumenty „proč nezačít“. Znají základní návykové látky, umějí uvést konkrétní příklady ze života a interpretovat k nim vlastní postoj.
Sekunda
Studenti se lépe orientují v rozdílech mezi pojmy užívání a závislost. Dokáží vyjmenovat jednotlivá stádia závislosti, popsat jejich specifika a dopady na zdraví i společnost. Učí se diskutovat v kolektivu, sdílet případné vlastní zkušenosti s návykovými látkami a reflektovat je. Součástí programu je také téma digitálního detoxu, které souvisí s nejrozšířenější formou nelátkové závislosti u mládeže – netolismem.
Tercie
Studenti se učí vysvětlit rizika spojená s užíváním návykových látek – zdravotní, sociální i právní. Dokáží diskutovat o vlivu komunity, vrstevníků a kamarádů a uvědomují si význam koníčků a zájmů. Získají podněty, jak cíleně předcházet nudě a věnovat se aktivitám podporujícím zdravý životní styl, například sportu či uměleckým formám vyjadřování emocí.
Kvarta
Studenti jsou schopni analyzovat sociální tlaky, které vedou k experimentování s návykovými látkami. Dokáží vysvětlit jejich nepříznivé důsledky na psychiku, schopnost sebekontroly i sociální chování. Uvědomují si, že vzhledem k bezproblémové dostupnosti těchto látek patří dospívající mezi nejohroženější skupinu, a proto kladou důraz na wellbeing a posilování ochranných faktorů zdravého životního stylu.
Kvinta
Studenti umí uvést příklady, kde se děti a mládež nejčastěji mohou potkat s dealerem. Dokáží komunikovat možné způsoby odmítnutí návykových látek a popsat, jak vysoké riziko představují tzv. „lehké drogy“ pro skupiny teenagerů. V rámci skupinové práce umí vysvětlit nejčastější důvody, proč mladí lidé začínají se závislostí. Orientují se v právní rovině spojené s užíváním i nabízením návykových látek a znají základní možnosti léčby i prognózu závislostí.
Sexta
Studenti reflektují faktory rozvoje závislosti v souvislosti s inovacemi na drogovém trhu, vysokou mírou dostupnosti a různými možnostmi aplikace. Vedou kritickou debatu s ohledem na současnou drogovou politiku v ČR. Dokáží vyhledat odbornou pomoc adiktologa, orientačně se seznamují s možnostmi terapeutických programů a uvědomují si zásadní dopad jakékoliv závislosti na každodenní život.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.
Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč
Vyberte variantu a přidejte ji do své objednávky:
Další programy pro