Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Výchovně-vzdělávací program
Bát se, či nebát se…?
Tvoje cesta
Vzdělávací úroveň:
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Anotace
Vzdělávací program je zaměřen na prevenci látkových i nelátkových závislostí s důrazem na vysvětlení mechanismu jejich vzniku, zejména fungování dopaminového systému a rozdíl mezi tzv. „levným“ a „drahým“ dopaminem. Žáci se seznámí se základním dělením psychoaktivních látek a jejich účinky, s riziky spojenými s jejich užíváním a celospolečenskými dopady včetně trestněprávní roviny. Program se věnuje také problematice nelátkových závislostí (technologie, sociální sítě, hazardní hry, nadměrný sportovní výkon aj.) a jejich vlivu na psychické i sociální fungování jedince. Zdůrazňuje roli genetické predispozice, rodinného prostředí a vrstevnických vlivů při rozvoji závislostního chování. Jeho cílem je podpořit u žáků kritické myšlení, schopnost činit informovaná rozhodnutí, posilovat zdravý životní styl a odolnost vůči rizikovému chování.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci se naučí základní dělení závislostí a pochopí mechanismus jejich vzniku
Afektivní cíle – žáci získávají poznatky o důležitosti volby směrem ke zdravému životnímu stylu
Psychosociální cíle – žáci se naučí vyhledávat informace o dostupné pomoci
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – žáci se naučí porovnávat a vyhodnocovat informace – zdravý životní styl versus závislost
Kompetence k řešení problémů – žáci se učí dovednostem, jak čelit tlaku vrstevníků a médií
Kompetence komunikativní – žáci umějí vyjadřovat své postoje v otázce závislostí a chápat názory jiných
Kompetence sociální – žáci si uvědomují odpovědnost za svá rozhodnutí
Kompetence občanská – žáci chápou důsledky užívání návykových látek v celospolečenském pohledu
Klíčové výstupy
6. ročník
Žáci umějí vysvětlit, co je závislost, odkud pramení touha „něco“ vyzkoušet a jaký vliv mají současné vzory. Dokáží charakterizovat nelátkové závislosti, definovat je, diskutovat o nich, hledat řešení i formulovat argumenty „proč nezačít“. Znají základní návykové látky, umějí uvést konkrétní příklady ze života a interpretovat k nim vlastní postoj.
7. ročník
Žáci se lépe orientují v rozdílech mezi pojmy užívání a závislost. Dokáží vyjmenovat jednotlivá stádia závislosti, popsat jejich specifika a dopady na zdraví i společnost. Učí se diskutovat v kolektivu, sdílet případné vlastní zkušenosti s návykovými látkami a reflektovat je. Součástí programu je také téma digitálního detoxu, které souvisí s nejrozšířenější formou nelátkové závislosti u mládeže – netolismem.
8. ročník
Žáci se naučí vysvětlit rizika spojená s užíváním návykových látek – zdravotní, sociální i právní. Dokáží diskutovat o vlivu komunity, vrstevníků a kamarádů a uvědomují si význam koníčků a zájmů. Získají podněty, jak cíleně předcházet nudě a věnovat se aktivitám podporujícím zdravý životní styl, například sportu či uměleckým formám vyjadřování emocí.
9. ročník
Žáci po zhlédnutí osvětového videa z kampaně organizace Drug Rehabs diskutují o následcích užívání návykových látek a jejich sociálních dopadech na jedince i komunitu. Vzhledem k snadné dostupnosti těchto látek patří dospívající mezi nejohroženější skupiny, které často experimentují s jejich užíváním. Program jim proto nabízí alternativní cesty řešení problémů a vede je k pochopení významu zdraví a duševní pohody jako základů kvalitního života.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.
Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč
Vyberte variantu a přidejte ji do své objednávky:
Další programy pro