Nevyhovuje vám doporučená vzdělávací úroveň nebo časová dotace?
Napište nám – rádi s vámi program upravíme pro vaši třídu.
Nestresuj se stresem I.
Už se nebojím svých emocí
Anotace
Interaktivní program primární prevence je zaměřen na podporu duševního zdraví, rozvoj emoční gramotnosti a budování psychické odolnosti dětí mladšího školního věku. Žáci se prostřednictvím příběhu, her, pohybových a relaxačních aktivit dozvídají, co je stres, jak vzniká a jak ovlivňuje tělo, emoce i chování. Učí se rozpoznávat jeho signály, pojmenovávat své pocity, využívat jednoduché techniky zklidnění a rozlišovat situace, které zvládnou sami, od situací, kdy je důležité požádat o pomoc. Program podporuje zdravé návyky, otevřenou komunikaci, empatii, laskavost a bezpečné vztahy.
Klíčové cíle
Kognitivní cíle – žáci porozumí tomu, co je stres, jak vzniká a jak se může projevovat v těle, emocích a chování; poznávají význam psychické odolnosti, psychohygieny a zdravých návyků
Psychosociální cíle – žáci se učí otevřeně komunikovat o svých emocích a potřebách, rozvíjejí empatii, spolupráci a schopnost vyhledat pomoc v náročné nebo nebezpečné situaci
Afektivní cíle – žáci rozvíjejí emoční gramotnost, zdravé sebevědomí a uvědomují si význam laskavosti, bezpečných vztahů a propojení duševního a tělesného zdraví
Klíčové kompetence
Kompetence k učení – žáci využívají poznatky o stresu, emocích, odpočinku, pohybu, spánku a zdravém životním stylu v každodenních situacích
Kompetence k řešení problémů – žáci hledají vhodné způsoby zvládání stresových situací, nedorozumění a změn a učí se rozpoznat, kdy je třeba požádat o pomoc
Kompetence sociální a personální – žáci rozvíjejí empatii, psychickou odolnost, spolupráci a respekt k odlišným emocím, potřebám a reakcím druhých
Kompetence komunikativní – žáci se učí pojmenovat své pocity a potřeby, naslouchat druhým, předcházet nedorozuměním a komunikovat o situacích, které je zatěžují
Kompetence občanské – žáci chápou význam vzájemné pomoci, jasných pravidel a bezpečného prostředí a vědí, že požádat o pomoc je projevem odpovědnosti
Klíčové výstupy
2. ročník
Žáci pojmenují základní emoce a jednoduchými slovy popíší, jak se při nich cítí. Rozpoznají některé projevy strachu a napětí v těle, znají jednoduché způsoby zklidnění, například pomalé dýchání, pohyb nebo uvolnění svalů, a vědí, na kterého dospělého se mohou obrátit, když je něco trápí.
3. ročník
Žáci rozpoznají základní tělesné projevy stresu a emocí a chápou, že každá emoce má svůj význam. Vysvětlí, jak ke zvládání zátěže přispívají spánek, pohyb, pestrá strava, odpočinek, koníčky a dobré vztahy. Dokážou využít jednoduchou relaxační techniku a sdělit, co jim v náročné situaci pomáhá.
4. ročník
Žáci rozlišují krátkodobý a dlouhodobější stres a uvědomují si souvislosti mezi myšlenkami, emocemi, tělesnými projevy a chováním. Chápou význam psychické odolnosti, dokážou pojmenovat více strategií zvládání stresu a změn, rozpoznají vliv nedorozumění a nejasných pravidel na vztahy a vědí, kdy je vhodné obrátit se na důvěryhodného dospělého.
5. ročník
Žáci pochopí, co je stres, a jsou schopni vyjmenovat příklady stresových situací. Dokážou popsat, jak se stres projevuje v těle, emocích a chování a co jim pomáhá ho zvládat. Rozlišují běžnou krátkodobou zátěž od dlouhodobých obtíží nebo nebezpečných situací, které vyžadují pomoc dospělého či odborníka. Samostatně využívají osvojené relaxační techniky, pečují o svou psychickou odolnost a uvědomují si význam otevřené komunikace, laskavosti a zdravých vztahů.
Časté dotazy
Jaké interaktivní metody realizace programů primární prevence používáte?
Naše programy vedou kvalifikovaní a proškolení lektoři, kteří dbají na bezpečné a respektující prostředí. Programy jsou určené maximálně pro velikost jedné třídy nebo menší skupiny, což umožňuje aktivní zapojení každého žáka.
Využíváme širokou škálu interaktivních metod, které jsou navrženy tak, aby žáky i studenty aktivně zapojily, podpořily jejich kritické myšlení, rozvoj sociálních a emočních dovedností a přispěly k dlouhodobému osvojení zdravých návyků.
Mezi klíčové metody patří – skupinové diskuze, práce ve dvojicích či menších skupinách, modelové situace a simulace reálných problémů (například šikana nebo kyberšikana), sebereflexe a řízená reflexe, brainstorming, práce s příběhy a mediální analýza, vizuální a technologické nástroje, praktická cvičení a pohybové aktivity. Jsou zařazovány systematicky a dlouhodobě a přizpůsobují se věku a rozvojové úrovni žáků.
Programy podporují rozvoj sociálních kompetencí, emoční stability a zdravých postojů, vedou žáky ke zdravému zvládání stresu a nabízejí pozitivní alternativy k rizikovému chování. Jsou založené na aktuálních odborných poznatcích a mají jasně definované cíle a cílové skupiny.
Spolupracujeme se školou před, během i po realizaci programu, včetně zapojení třídních učitelů a poskytování zpětné vazby. Sledujeme nejen spokojenost žáků, ale hlavně, jak program ovlivňuje jejich chování a dovednosti. Interaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní třídní klima, spolupráci s pedagogy i rodinami a vede k prevenci rizikového chování.
Jaký je obsahový rozdíl mezi programem 45 a 90 minut?
Program s délkou 90 minut nabízí možnost důkladněji proniknout do tématu a využít širší škálu interaktivních metod. Kromě předávání nových informací zde lektoři kombinují výklad s aktivním zapojením žáků prostřednictvím skupinových diskuzí, modelových situací, brainstormingů, práce s příběhem nebo praktických cvičení. Tento delší časový blok umožňuje hlubší reflexi, rozvoj sociálních kompetencí a emoční stability a naplňuje tak komplexní cíle primární prevence.
Naopak 45minutový program slouží spíše jako úvodní seznámení s tématem, kde je prostor pro základní informace a omezenější aktivní zapojení účastníků. V tomto kratším čase se lektoři zaměřují na klíčové výstupy a využívají jednodušší interaktivní prvky, například krátké diskuse nebo jednoduché skupinové aktivity, které pomáhají žákům orientovat se v dané problematice a připravují je na další rozvoj v delších programech.
Oba typy programů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vývojové úrovni žáků a podporovaly jejich kompetence, odolnost a psychické zdraví, přičemž 90minutové bloky jsou určeny především pro složitější témata vyžadující komplexnější přístup.
Jaký je postup od objednání programu po jeho realizaci?
Podrobný popis postupu naleznete na horní liště v záložce Nabídka programů – Jak objednat.
Z jakých finančních prostředků je možné programy primární prevence hradit?
Programy primární prevence lze financovat z různých zdrojů v závislosti na konkrétní škole a dostupných možnostech. Mezi nejčastěji využívané zdroje financování patří:
- Školní rozpočet – prostředky vyčleněné školou na vzdělávací a preventivní aktivity.
- Místní či krajské dotační programy – podpora od obcí, měst nebo krajů zaměřená na prevenci rizikového chování.
- Šablony MŠMT – finanční prostředky určené školám v rámci tzv. „šablon“, které lze využít na rozvoj aktivit v oblasti primární prevence a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto šablony umožňují flexibilní financování preventivních programů a jejich začlenění do školního vzdělávacího plánu.
- Národní granty a programy – například dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva zdravotnictví.
- Fondy EU a jiné externí zdroje – projekty zaměřené na podporu vzdělávání, zdraví a prevence.
- Spolupráce s neziskovými organizacemi a odbornými subjekty, které mohou nabídnout financování nebo částečné financování preventivních programů.
- Rodičovské příspěvky – v některých případech může být součástí financování také podpora ze strany rodičů.
Školy často kombinují více zdrojů, aby zajistily kvalitní realizaci programů primární prevence a mohly tak efektivně podporovat zdravý vývoj žáků.

Rozpětí cen: 1 500 Kč až 2 800 Kč
